Masarykova nemocnice v Rakovníku

Stručná historie rakovnické nemocnice

V roce 2008 slavila rakovnická nemocnice 80. výročí svého předání veřejnosti. Zalistujme archivními dokumenty i dobovým tiskem a přibližme si, jak zdravotnický komplex v Rakovníku vznikl a jak se vyvíjel až do dnešních dnů.

Roku 1920 rozhodla Okresní správní komise v Rakovníku, aby byla místo staré nevyhovující nemocnice postavena nová. Měl vzniknout moderní a náležitě vybavený nemocniční ústav. Usnesení komise, které inicioval její tehdejší předseda František Čermák, bylo provoláno na počest 70. narozenin prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka.
Původní okresní nemocnice v Rakovníku byla založena roku 1879. Tři roky předtím okresní zastupitelstvo koupilo od neúspěšného podni-
katele Matěje Klatovského tzv. Maxově huť na litinu za 13 100 zlatých a upravilo ji na nemocnici, která se výnosem c. k. místodržitelství z 25. března 1880 stala veřejnou. Měla 58 lůžek a denní taxa činila 1,20 K za osobu. V té době byla veřejná nemocnice se 13 postelemi ještě v Křivoklátu. Na okrese působilo 13 lékařů veřejných a dva soukromí, podnikový lékař byl i v roztockých železárnách. V letech 1879 až 1914 přijala rakovnická nemocnice do ošetřování průměrně 410 nemocných ročně. Když během první světové války poklesl průměrný počet hospitalizovaných na 269, protože lazaret pro vojáky byl zřízen v budově Na Střelnici, bylo po skončení války jasné, že stávající okresní nemocnice nemůže zvýšeným potřebám obyvatelstva stačit. A tak v roce 1920 došlo k již zmíněnému provolání o stavbu nového moderního zdravotnického zařízení.
Komise pro výstavbu nemocnice vyhlédla čtyři možné stavební lokality: první pozemek byl v místě původní nemocnice, druhý s ní sousedil, třetí se nacházel na Bulovně a čtvrtý Na Spravedlnosti. Poslední dva pozemky byly vyloučeny pro jejich odlehlost od centra města. Hledal se dostatečný zdroj vody a řešila se kanalizace, neboť nově budovaná nemocnice měla mít 100 lůžek, z toho 20 v samostatném infekčním pavilonu. Pamatovalo se i na hospodářské zázemí – na byt domovníka, správce a dvou sekundářů. Mimo hlavní budovu a infekční pavilon se počítalo s projekcí samostatné pitevny s úmrtní komorou, desinfekční stanicí (prádelnou) a kuchyní. Pod návrh se kromě předsedy komise Františka Čermáka podepsal i dosavadní přednosta staré nemocnice MUDr. Zdeněk Zeman. Projekt zpracoval pražský architekt Otakar Tyl.
Stavební smlouva byla sepsána 27. 12. 1921. Stavba byla zadána staviteli Antonínu Vopršelovi a zednickým mistrům Františku Donátovi
a Václavu Volrábovi. „V roce 1922 došlo ke stavbě chirurgického pavilonu, který byl vybudován nákladem 3 300 000 Kč, v roce 1927 vystavěny pavilony interní, infekční, desinfekční a pitevní komora nákladem Kč 2 600 666 – a v r. 1928 vystavěna hospodářská budova, která si včetně  zařízení vyžádala rovněž dva a půl milionu nákladu. Při dostavbě bylo pracováno na úpravě okolního terénu, provedeno oplocení a zřízen park. Celkový náklad na tento ústav vynaložený obnáší devět milionů Kč,“ informují Rakovnické noviny v roce 1930 veřejnost o výstavbu nové nemocnice.
V roce 1929 byla v areálu nemocnice ještě zřízena 113 metrů hluboká studna nákladem 130 tisíc korun. Byl to nezbytný krok, protože s rozšiřováním ústavu docházelo k problémům s nedostatkem vody.
Citujme ještu jednou Rakovnické noviny: „Nemocnice je nejen zevně i jinak vhodně řešena, ale i náležitě vybavena. Vlastní dva rentgenové přístroje, dva pantostaty, jedno horské slunce, dvě laboratoře atd. Hospodářská budova je vybavena všemi potřebnými, skutečně moderními stroji. Lůžek je v ústavě umístěno celkem 215. Nákladů vynaložených na tento ústav není jistě třeba litovati. Byla to investice velmi nutná...“
Stará okresní nemocnice postavená v roce 1879. Pavilon chirurgie nové nemocnice byl dokončen roku 1922. Celkový pohled na nově postavenou okresní nemocnici.
V roce 1930 navštívil nemocnici zemský viceprezident Richard Bienert. Podpis prezidenta T. G. Masaryka do nemocniční kroniky u příležitosti jeho návštěvy 20. ledna 1929.

Poslední kolaudace hospodářské budovy byla provedena za přítomnosti zemského zdravotního rady MuDr. Bohdana Puchweina a zdravotního komisaře okresního úřadu MUDr. Prokopa Svatky. Veřejnosti byla nemocnice předána do užívání roku 1928 a nesla název Masarykova všeobecná veřejná okresní nemocnice v Rakovníku. Ve funkci jejího přednosty byl potvrzen chirurg MUDr. Zdeněk Zeman. Prezident Masaryk ji navštívil 20. ledna 1929, jak dokazuje podpis v pamětní knize nemocnice. Denní ošetřovací taxa byla stanovena na 18,50 Kč. Pro převoz nemocných bylo z popudu policejní správy zakoupeno z veřejných sbírek sanitní auto, které bylo předáno Červenému kříži. Za 1 km ujetý se platilo 1,50 Kč. Zatím co v letech 1919 až 1926 činil průměr přijatých pacientů 1 110 ročně, v roce 1928, kdy byly uvedeny do chodu všechny pavilony, to bylo již 2 001 a v roce 1929 dokonce 2 747 nemocných. Ve staré nemocnici býval zaměstnán pouze jeden lékař, jeden správce a další tři osoby. Nová nemocnice zaměstnávala roku 1928 již 39 osob – 5 lékařů, 4 úředníky, 12 ošetřovatelek, 13 služek, kuchařku, domovníka, zahradníka, topiče a operačního sluhu. Z růstu přijímaných pacientů vyplývá velká snaha státu pečovat o nemocné a vracet je zpět do běžného života.
Během třicátých let 20. století nemocnice zvyšovala svoji prestiž, i když se musela v důsledku celosvětové hospodářské krize potýkat s mnoha problémy, zejména ekonomického rázu. K 1. srpnu 1932 nastoupily do Rakovníka první diplomované sestry ze zdravotní školy v Praze – Ječné ulice i s vrchní sestrou Jitkou Slavíkovou. V březnu 1936 byl obsazen druhý primariát primářem interny byl jmenován MUDr. Slavoj Antoš. Na starosti měl také infekční oddělení. V té době pracovalo v nemocnici již 45 zaměstnanců, včetně všech lékařů, technického a úřednického personálu. O nemocné na všech odděleních se staralo 16 sester a jedna vrchní. Na chirurgii a internu byly zavedeny tzv. třídy. Kdo si to mohl dovolit, léčil se ve druhé třídě se zvláštním pokojem, stravou podle přání (omezenou pouze zdravotním stavem) a neomezenými návštěvami. Lékařské zákroky platil primáři, který pak 10% dával sekundářům a nemocnici platil pobyt. Třetí třída byla pro pojištěnce a samoplátce, t. j. lidi, kteří nebyli pojištěni. První třída se v rakovnické nemocnici nevyskytovala.
Okupace a druhá světová válka se podepsaly i na dění v rakovnické nemocnici. Rok 1939 přinesl nejprve pozitivní změny. Byl nainstalován moderní výkonný rentgen a na operační sál sterilizace. V lednu 1940 přišel první dětský lékař MUDr. Robert Kunft. Na chirurgii a internu nastoupili medici, jimž chyběl do ukončení studií jeden rok, když byly uzavřeny vysoké školy. Další změny už tak pozitivní nebyly. V březnu 1942 musel odejít přednosta chirurgického oddělení MUDr. Zeman a vystřídal ho MUDr. Zdeněk Stenthal. Ten sice byl oficiálně jmenován ředitelem nemocnice, výkonnou moc ale měli Němci.
Z jejich příkazu byl na chirurgii zřízen vojenský lazaret i s kompletnímpersonálem. Druhý byl ustaven v budově rakovnické obchodní školy, kam musel primář Stenthal dojíždět k těžším operacím. V květnových dnech roku 1945 byl lazaret přestěhován hloubuji na sudetské území. V těch dnech byla nemocnice přeplněna vězni vracejícími se z koncentračních táborů. Byli zavšiveni a u mnohých propukl tyfus. Osm týdnů procházeli desinfekčním oddělením. Nad kasárnami bylo umístěno 5 tisíc rudoarmějců, kteří docházeli do nemocnice na koupání  a desinfekci. Infekční oddělení bylo přeplněno, několik týdnů tam bylo najednou až 110 pacientů. Správcem nemocnice byl na konci května 1945 jmenován František Laitner, který se vrátil z koncentračního tábora.

Po roce 1946 nabral vývoj nemocnice nový směr. V roce 1946 byla transformována infekce na oddělení TBC s rádiem pro celý Středočeský kraj.

O rok později nechal KNV vypracovat plány na rozšíření nemocnice o dvě šesti resp. osmi poschoďové budovy. Bohužel zůstalo jen u plánů. V roce 1947 se začala stavět také nová kotelna a dům ap. 1582.
Dne 1. 6. 1951 vystřídal primáře Antoše na interně MUDr. Jiří Humhal, který zde působil až do odchodu do důchodu v září 1977. Krátce předtím posílilo sesterský stav pět jeptišek ze zrušeného kláštera v Bohosudově.
Od 1. ledna 1952 došlo ke sjednocení zdravotnictví. Spolu s nemocnicí v něm působily všechny lékařské obvody, lékárny i optika, která se však za tři roky osamostatnila. Dne 1. září 1952 byla otevřena porodnice. Jejím prvním primářem se stal MUDr. Jaroslav Helcl.Reorganizace okresů v roce 1960 přinesla rakovnické nemocnici stovky nových pacientů ze zrušených okresů Nové Strašecí a Podbořany. Bylo jasné, že kapacita současného zařízení už nebude stačit.

V Rakovníku se začalo hovořit o přístavbu nové vysokopodlažní budovy. Od roku 1971 začaly plány nabývat na konkrétních obrysech. V roce 1972 se začalo stavět a o šest let později, v roce 1978, kdy nemocnice slavila 50. výročí svého vzniku, byl ve výškové budově slavnostně zahájen provoz. Přestěhovaly se do ní gynekologie, porodnice, chirurgie, ARO, jsou tu operační sály a ambulance.
Výstavba nového objektu umožnila vznik nových oddělení. Do pavilonu gynekologicko-porodnického oddělení bylo umístěno dětské lůžkové oddělení, které vzniklo 1. 2. 1980. Do chirurgického pavilonu se nastěhovala interna a objekt, který uvolnila, začala užívat Léčebna dlouhodobě nemocných, jež byla uvedena do provozu v prosinci 1980. Ještu před výstavbou výškové budovy bylo v roce 1972 založeno oddělení patologie.
Osmdesátá a devadesátá léta 20. století znamenala pro rakovnickou nemocnici další investiční rozvoj. V roce 1989 byly otevřeny operační sály. V sousedství nemocnice byl zřízen heliport Letecké záchranné služby, došlo k přístavbě nového pavilonu interny, byla modernizována kuchyně, generální rekonstrukcí prošla kotelna včetně celého topného systému, roku 1995 bylo otevřeno mikrobiologické oddělení a došlo k úpravám exteriéru i interiérů nemocnice. Jednotlivá oddělení dostala postupně moderní zařízení a přístrojové vybavení. Na přelomu druhého a třetího milénia zakoupilo vedení NsP CT přístroj, na který byla uspořádána sbírka po celém okrese.
V roce 2003 došlo k převodu nemocnice na nového zřizovatele - Krajský úřad Středočeského kraje ji v rámci reformy zdravotnictví vložil do Oblastní nemocnice Příbram a.s. Na základě výběrového řízení se dne 29. června 2007 stala vlastníkem společnost PRIVAMED Healthia, s.r.o.